Zlatavé lupínky z pšeničných polí
Sklenice vody orosená z kostek ledu
Pomalu vadnoucí krokus v rohu
V pozadí hrají Beatles nebo někdo jiný
Obrazy mlhy v brzkém ránu
Okno dokořán a v tu ránu
Nechce se nic, jen nachystat si
Jedny krásné letní šaty
Pro den ve kterém může se stát cokoli
Zrcadlo nám řekne pravdu a my [A]mu poděkujeme
Pomalu zapomínáme
Na vzpomínky zlé
A tvoříme nové milé vřelé
Hluché lesy neví, co je čeká
Ale to [C7]my [A]přece taky ne
Dlouhá, neposekaná tɾáva
Jako bychom se vrátili zpět
Snad sto [C7]tisíc let
Každý potřebuje sestɾu
Každá sestɾa ví, jaké to [C7]je
Bát se, smát se, držet bradu vysoko
Ale ne nos - no i když čas od času
Ale co s tím
Jsme jen lidé
Obíháme a jsme obíháni
Rodící jabloň nám plody děkuje
A my [A]milým děkujeme koláčem
To je ono - energii si předáváme
A zvěte ji, jak se vám líbí
Jen žij a nech žít
Není to [C7]těžké
Ale život je velmi dlouhý
T.S. Eliot
Je to [C7]pravda - a o tom to [C7]je
Vydržet to, co musíme
A muset si užít to, co jsme vydrželi
Chce se mi spát, tělo chtělo by tvořit
Ale má stará duše už nechce
Už nemůže, ale já píšu dál
A tak jdi, jdi dál, najdi medový ɾáj
Přečti si tu knihu, co ti zdobí poličku
Už mi z pravdy vysychají ɾty
Je večer, letní večer
Všechno kolem [A]bzučí a hučí
A ty se tomu odevzdáš
Se sklenicí vína a pohledu z okna
Nejsme perfektní, jsme jen tak dobří
Jak umíme být
