Někdy je život božská komedie
Ale proč jenom, proč, má Julie
Má země vůbec správný směr
Když román trvá jeden večer
Jsi srdce ráj v labyrintu skryt
Když odpovídáš, zda být, či nebýt
A není rozum, je jen cit
Kterému se zdráháš uvěřit
A pálíš mosty
Dokud ještě hoří touha
Jen s upřímností
Která Tě neomlouvá
Sluší Ti dělat věci
Které se nesluší
Po Tobě potopa
A šrámy [A]na duši
Srdce Ti řekne, co bys dělat měla
Zločin a tɾest a žádostivost těla
Stɾuna se ɾozezněla
Jsi jako ɾůže, hozená do kostela
A pálíš mosty
Dokud ještě hoří touha
Jen s upřímností
Která Tě neomlouvá
Sluší Ti dělat věci
Které se nesluší
Po Tobě potopa
A šrámy [A]na duši
Jsi pozdní večer, kdy se vzdor bouří
A chce utéct, plavit se po moři
Korábem [A]opilém až k spánku
Pro směšné lásky stydíš se do červánků
A pálíš mosty
Dokud ještě hoří touha
Jen s upřímností
Která Tě neomlouvá
Sluší Ti dělat věci
Které se nesluší
Po Tobě potopa
A šrámy [A]na duši
A pálíš mosty
Dokud ještě hoří touha
Jen s upřímností
Která Tě neomlouvá
Sluší Ti dělat věci
Které se nesluší
Po Tobě potopa
A šrámy [A]na duši
Já píši Ti
Co mohu více
Co má zaznít
Na srdeční frontě - klid
